Poprzednie analizy liczyły czas dla jednego celu, a rzeczywiste ataki rzadko tak wyglądają. Gdy dronów jest kilka albo kilkanaście, o wyniku decyduje suma czasów, a nie czas pojedynczego zwalczenia. Ten tekst pokazuje, jak szybko ta suma przerasta możliwości jednego stanowiska obrony.

Trzy ataki, trzy skale

W nocy z 5 na 6 stycznia 2018 roku rosyjskie bazy w Hmejmim i Tartusie w Syrii zaatakowało według rosyjskiego ministerstwa obrony 13 prostych dronów. Dziesięć leciało na bazę lotniczą, trzy na port. Rosjanie podali, że siedem zestrzelili, a sześć przejęli środkami walki elektronicznej.

We wrześniu 2019 roku zakład przetwarzania ropy w Abqaiq w Arabii Saudyjskiej trafiło według saudyjskiego resortu obrony 18 dronów. W tym samym uderzeniu użyto siedmiu pocisków manewrujących, z których cztery uderzyły w pole naftowe Churajs. Atak zatrzymał na pewien czas około połowy saudyjskiego wydobycia.

W nocy z 9 na 10 września 2025 roku Polska zarejestrowała 19 naruszeń swojej przestrzeni powietrznej przez drony, od około 23.30 do około 6.30. Potwierdzono zestrzelenie trzech, a według premiera prawdopodobnie także czwartego. Średnio wypada jedno naruszenie na ponad dwadzieścia minut, ale nie był to atak na jeden obiekt.

Dokładne odstępy między dronami w dwóch pierwszych atakach nie zostały ujawnione. Skoordynowane uderzenie na jeden obiekt skraca je jednak do sekund albo do zera. Taki przypadek liczy ten tekst.

Model

Dziesięć dronów średniej prędkości, 21 metrów na sekundę, zostaje wykrytych w równych odstępach, każdy z tej samej odległości. Każdy przechodzi najpierw przez techniczne ogniwa modelu, czyli wykrycie, klasyfikację i automatyczne sprawdzenie, czy lot jest uprawniony. Dalej model liczy trzy warianty. W wariancie A człowiek w pętli decyduje o dronach po kolei i przekazuje polecenie strzelcowi. W wariancie B decyzje biegną równolegle, jakby każdy dron miał swojego decydenta. W wariancie C człowiek jest nad pętlą, a system zwalcza każdego drona, jeśli w ciągu dziesięciu sekund nie padnie weto.

Stanowisko ma jeden efektor, który zwalcza drony pojedynczo. Czas zajęcia efektora na jednego drona przyjęto poglądowo jako 3, 6 albo 12 sekund. Efektor zajmuje się najpierw dronem, któremu zostało najmniej czasu, i pomija tego, którego nie zdąży już trafić.

Człowiek czy efektor

Pierwsza tabela pokazuje, ile z dziesięciu dronów wykrytych z odległości kilometra stanowisko zwalcza na czas, gdy efektor potrzebuje sześciu sekund na drona.

Średnia liczba dronów zwalczonych na czas, z dziesięciu. Model poglądowy, 4000 losowań na komórkę przy stałym ziarnie losowania.

Dziesięć dronów wykrytych z odległości kilometra, efektor 6 sekund na drona. Średnia liczba dronów zwalczonych na czas według odstępu między nimi, dla trzech ról człowieka. Model poglądowy.

Z człowiekiem w pętli stanowisko przy wykryciu z odległości kilometra nie zdąża prawie z niczym, bez względu na obsadę. Nawet równoległe decyzje dają najwyżej dwa drony. Z człowiekiem nad pętlą obraz się odwraca, bo przy dziesięciu dronach naraz stanowisko zwalcza połowę, a przy odstępach po pięć sekund wszystkie. Wąskie gardło przesuwa się z człowieka na efektor.

Ile waży sekunda efektora

Druga tabela dotyczy wariantu C i dziesięciu dronów naraz. Zmienia czas zajęcia efektora i odległość wykrycia.

Wariant C, dziesięć dronów naraz, średnia liczba dronów zwalczonych na czas, z dziesięciu.

Gdy człowiek nie hamuje procedury, liczba zwalczonych dronów zależy prawie wyłącznie od dwóch rzeczy. To czas, jaki efektor spędza na jednym celu, i czas, jaki zostaje po wykryciu. Gdy efektor jest już wąskim gardłem, każde podwojenie czasu zwalczania zmniejsza liczbę obsłużonych dronów o połowę albo więcej. Przy wykryciu na 500 metrów nawet najszybszy z trzech efektorów obsługuje tylko dwa.

Rój, czyli czas podzielony

Rój to nie tylko liczba celów. To ten sam budżet czasu podzielony między wiele celów naraz. W roli z człowiekiem w pętli dzieli go człowiek, więc brakuje go już przy pierwszych celach. W roli z człowiekiem nad pętlą dzieli go efektor, więc liczy się każda sekunda zwalczania. Obie role mają wspólny mianownik, czyli odległość wykrycia, bo to ona wyznacza cały czas do podziału.

Czego model nie obejmuje

Model ma jeden efektor i zakłada, że każdy strzał trafia. Kilka efektorów albo chybienia zmieniłyby wynik w przeciwne strony. W wariancie C nie liczy też tego, czy jeden człowiek jest w stanie naraz śledzić dziesięć okien weta. Nikt tego nie zmierzył, a przy dziesięciu celach jest to wątpliwe. Czasy efektora są wartościami poglądowymi, a nie danymi żadnego systemu.

Kod modelu i dane wejściowe (ZIP, Python)

Deklaracja konfliktu interesów. Autor jest założycielem zespołu startupowego Silesian Advanced Systems, który rozwija autonomiczny system antydronowy. System ma działać w roli, którą ten tekst nazywa nadzorem nad pętlą. Daje to autorowi bezpośredni interes w tym temacie. Model, kod i pełna siatka wyników są opublikowane, żeby rozumowanie dało się sprawdzić niezależnie.

Źródła

1. CBC News i Reuters. 2025. „Poland Shoots Down at Least 3 Russian Drones in Its Airspace.” 10 września. ↗
2. CNBC. 2018. „Russia Says It Killed Rebels behind Swarm Drone Attack in Syria, but Experts See More Such Strikes Ahead.” 12 stycznia. ↗
3. Defense Update. 2019. „Attack on Saudi Oil Refineries Proves the Devastating Potential of Iranian Cruise Missiles.” 20 września. ↗
4. DFRLab. 2018. „#PutinAtWar. Drone Attack at Khmeimim.” Medium, 22 stycznia. ↗
5. NBC News. 2025. „Poland Says It Shot Down Russian Drones That Violated Its Airspace during Attack on Ukraine.” 10 września. ↗
6. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2018. „Russia Says 13 Drones Used in Attack on Its Air Base, Naval Facility in Syria.” 8 stycznia. ↗
7. The War Zone. 2019. „Here’s All the New Info You Need to Know in the Aftermath of the Saudi Oil Facilities Attacks.” 19 września. ↗
8. UN News. 2025. „UN Warns of Escalation Risk after Large-Scale Russian Drone Incursion into Poland.” 12 września. ↗

Pobierz PDF

Więcej o systemie Sentry-N2: White papers

← Wszystkie analizy

Wersja do druku, aktualna wersja online: https://silesianadvanced.systems/analyses/swarm/?lang=pl

The earlier analyses calculated time for a single target, and real attacks rarely look like that. When there are several or a dozen drones, the result depends on the sum of the times, not on the time of a single engagement. This piece shows how quickly that sum outgrows what one defence point can do.

Three attacks, three scales

On the night of 5 to 6 January 2018, 13 simple drones attacked the Russian bases at Khmeimim and Tartus in Syria. That is the figure given by the Russian defence ministry. Ten flew at the air base and three at the port. The Russians said they shot down seven and took control of six with electronic warfare.

In September 2019 the oil processing plant at Abqaiq in Saudi Arabia was hit by 18 drones, according to the Saudi defence ministry. The same strike used seven cruise missiles, four of which hit the Khurais oil field. The attack halted about half of Saudi oil production for a time.

On the night of 9 to 10 September 2025, Poland recorded 19 violations of its airspace by drones, from about 23.30 to about 6.30. Three were confirmed shot down, and according to the prime minister probably a fourth as well. On average that is one violation every twenty minutes or more, but it was not an attack on a single site.

The exact intervals between drones in the first two attacks have not been disclosed. What is known is that a coordinated strike on one site cuts them to seconds or to zero. That is the case this piece calculates.

The model

Ten drones of medium speed, 21 metres per second, are detected at equal intervals, each at the same distance. Each first passes the technical links of the model, meaning detection, classification and an automatic check of whether the flight is authorised. The model then calculates three variants. In variant A a human in the loop decides on the drones in turn, one after another, and passes the order to the shooter. In variant B the decisions run in parallel, as if each drone had its own decision-maker. In variant C the human is on the loop, and the system engages each drone unless a veto comes within ten seconds.

The defence point has one effector, which engages drones one at a time. The time the effector spends on one drone is set, for illustration, at 3, 6 or 12 seconds. The effector takes the drone with the least time left and skips any drone it can no longer hit in time.

Human or effector

The first table covers ten drones detected at one kilometre, with an effector that needs six seconds per drone. It shows how many the defence point engages in time.

Mean number of drones engaged in time, out of ten. Illustrative model, 4,000 draws per cell with a fixed random seed.

Ten drones detected at one kilometre, effector 6 seconds per drone. Mean number of drones engaged in time by interval between them, for three human roles. Illustrative model.

With a human in the loop and detection at one kilometre, the defence point hardly gets anything in time, whatever the staffing. Even parallel decisions give two drones at most, while with a human on the loop the picture reverses. With ten drones at once the defence point engages half of them, and with five-second intervals all of them. The bottleneck moves from the human to the effector.

What an effector second weighs

The second table takes variant C and ten drones at once. It varies the effector time and the detection distance.

Variant C, ten drones at once, mean number of drones engaged in time, out of ten.

When the human does not slow the procedure, the number of drones engaged depends almost entirely on two things. These are the time the effector spends on one target and the time left after detection. Once the effector is the bottleneck, every doubling of the engagement time cuts the number of drones handled by half or more. With detection at 500 metres, even the fastest of the three effectors handles only two.

A swarm as compressed time

A swarm is not just a number of targets. It is the same time budget shared among many targets at once. In the role with a human in the loop, the human shares it out, so it runs short already with the first targets. In the role with a human on the loop, the effector shares it out, so every second of engagement counts. Both roles have a common denominator, the detection distance, because it sets the whole time to be shared.

What the model leaves out

The model has one effector and assumes that every shot hits. Several effectors or missed shots would change the result in opposite directions. In variant C it also does not account for whether one person can follow ten veto windows at once. Nobody has measured this, and with ten targets it is doubtful. The effector times are illustrative values, not data from any real system.

Model code and inputs (ZIP, Python)

Declaration of interest. The author is the founder of Silesian Advanced Systems, a team developing an autonomous counter-drone system ahead of incorporating a company. The system is intended to operate in the role this piece calls supervision on the loop. This gives the author a direct interest in the subject. The model, the code and the full grid of results are published so that the reasoning can be checked independently.

Sources

1. CBC News and Reuters. 2025. "Poland Shoots Down at Least 3 Russian Drones in Its Airspace." 10 September. ↗
2. CNBC. 2018. "Russia Says It Killed Rebels behind Swarm Drone Attack in Syria, but Experts See More Such Strikes Ahead." 12 January. ↗
3. Defense Update. 2019. "Attack on Saudi Oil Refineries Proves the Devastating Potential of Iranian Cruise Missiles." 20 September. ↗
4. DFRLab. 2018. "#PutinAtWar. Drone Attack at Khmeimim." Medium, 22 January. ↗
5. NBC News. 2025. "Poland Says It Shot Down Russian Drones That Violated Its Airspace during Attack on Ukraine." 10 September. ↗
6. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2018. "Russia Says 13 Drones Used in Attack on Its Air Base, Naval Facility in Syria." 8 January. ↗
7. The War Zone. 2019. "Here's All the New Info You Need to Know in the Aftermath of the Saudi Oil Facilities Attacks." 19 September. ↗
8. UN News. 2025. "UN Warns of Escalation Risk after Large-Scale Russian Drone Incursion into Poland." 12 September. ↗

Download PDF

More about the Sentry-N2 system: White papers

← All analyses

Print version, current online version: https://silesianadvanced.systems/analyses/swarm/

Předchozí analýzy počítaly čas pro jeden cíl, a skutečné útoky tak vypadají zřídka. Když je dronů několik nebo desítka, o výsledku rozhoduje součet časů, nikoli čas jednoho zásahu. Tento text ukazuje, jak rychle tento součet přeroste možnosti jednoho stanoviště obrany.

Tři útoky, tři měřítka

Podle ruského ministerstva obrany zaútočilo v noci z 5. na 6. ledna 2018 na ruské základny Hmímím a Tartús v Sýrii 13 jednoduchých dronů. Deset letělo na leteckou základnu, tři na přístav. Rusové uvedli, že sedm sestřelili a šest převzali prostředky elektronického boje.

Podle saúdského ministerstva obrany zasáhlo v září 2019 závod na zpracování ropy v Abkajku v Saúdské Arábii 18 dronů. Při stejném úderu bylo použito sedm střel s plochou dráhou letu, z nichž čtyři zasáhly ropné pole Churajs. Útok na čas zastavil zhruba polovinu saúdské těžby.

V noci z 9. na 10. září 2025 zaznamenalo Polsko 19 narušení svého vzdušného prostoru drony, zhruba od 23.30 do 6.30. Sestřelení tří bylo potvrzeno a podle premiéra byl pravděpodobně sestřelen i čtvrtý. V průměru to je jedno narušení za více než dvacet minut, nešlo však o útok na jeden objekt.

Přesné odstupy mezi drony při prvních dvou útocích nebyly zveřejněny. Ví se jen, že koordinovaný úder na jeden objekt je zkracuje na sekundy nebo na nulu. Právě tento případ text počítá.

Model

Deset dronů střední rychlosti, 21 metrů za sekundu, je detekováno v rovnoměrných odstupech, každý na stejnou vzdálenost. Každý nejprve projde technickými články modelu, tedy detekcí, klasifikací a automatickým ověřením, zda je let povolen. Dále model počítá tři varianty. Ve variantě A rozhoduje člověk ve smyčce o dronech postupně, jeden po druhém, a předává rozkaz střelci. Ve variantě B běží rozhodnutí souběžně, jako by každý dron měl vlastního rozhodujícího. Ve variantě C je člověk nad smyčkou a systém zasáhne každý dron, pokud do deseti sekund nepřijde veto.

Stanoviště má jeden efektor, který zasahuje drony jednotlivě. Doba, po kterou efektor zaměstná jeden dron, je ilustrativně 3, 6 nebo 12 sekund. Efektor se nejprve věnuje dronu, kterému zbývá nejméně času, a vynechá ten, který už včas zasáhnout nestihne.

Člověk, nebo efektor

První tabulka ukazuje, kolik z deseti dronů detekovaných na jeden kilometr stanoviště zasáhne včas, když efektor potřebuje šest sekund na dron.

Průměrný počet dronů zasažených včas, z deseti. Ilustrativní model, 4000 losování na každou buňku při pevném náhodném semínku.

Deset dronů detekovaných na jeden kilometr, efektor 6 sekund na dron. Průměrný počet dronů zasažených včas podle odstupu mezi nimi pro tři role člověka. Ilustrativní model.

S člověkem ve smyčce a detekcí na jeden kilometr nestihne stanoviště téměř nic, bez ohledu na obsazení. I souběžná rozhodnutí dávají nejvýš dva drony, zatímco s člověkem nad smyčkou se obraz obrací. Při deseti dronech najednou zasáhne stanoviště polovinu a při odstupech po pěti sekundách všechny. Úzké hrdlo se přesouvá z člověka na efektor.

Kolik váží sekunda efektoru

Druhá tabulka se týká varianty C a deseti dronů najednou. Mění dobu efektoru a vzdálenost detekce.

Varianta C, deset dronů najednou, průměrný počet dronů zasažených včas, z deseti.

Když člověk postup nebrzdí, závisí počet zasažených dronů téměř výhradně na dvou věcech. Je to doba, kterou efektor stráví na jednom cíli, a čas, který zbývá po detekci. Jakmile je efektor úzkým hrdlem, každé zdvojnásobení doby zásahu sníží počet obsloužených dronů o polovinu nebo víc. Při detekci na 500 metrů obslouží i nejrychlejší ze tří efektorů jen dva.

Roj jako stlačený čas

Roj není jen počet cílů. Je to tentýž časový rozpočet rozdělený mezi mnoho cílů najednou. V roli s člověkem ve smyčce ho rozděluje člověk, a proto chybí už u prvních cílů. V roli s člověkem nad smyčkou ho rozděluje efektor, a proto se počítá každá sekunda zásahu. Obě role mají společného jmenovatele, vzdálenost detekce, protože ta určuje celý čas k rozdělení.

Co model nezahrnuje

Model má jeden efektor a předpokládá, že každý výstřel zasáhne. Více efektorů nebo minutí by změnily výsledek opačnými směry. Ve variantě C také nepočítá s tím, zda jeden člověk dokáže sledovat deset oken pro veto najednou. Nikdo to nezměřil a při deseti cílech je to sporné. Doby efektoru jsou ilustrativní hodnoty, nikoli data žádného skutečného systému.

Kód modelu a vstupní data (ZIP, Python)

Prohlášení o střetu zájmů. Autor je zakladatelem týmu Silesian Advanced Systems, který vyvíjí autonomní protidronový systém a chystá založení společnosti. Systém má pracovat v roli, kterou tento text nazývá dozorem nad smyčkou. Autor má proto na tomto tématu přímý zájem. Model, kód i úplná mřížka výsledků jsou zveřejněny, aby se úvaha dala nezávisle ověřit.

Zdroje

1. CBC News a Reuters. 2025. „Poland Shoots Down at Least 3 Russian Drones in Its Airspace.“ 10. září. ↗
2. CNBC. 2018. „Russia Says It Killed Rebels behind Swarm Drone Attack in Syria, but Experts See More Such Strikes Ahead.“ 12. ledna. ↗
3. Defense Update. 2019. „Attack on Saudi Oil Refineries Proves the Devastating Potential of Iranian Cruise Missiles.“ 20. září. ↗
4. DFRLab. 2018. „#PutinAtWar. Drone Attack at Khmeimim.“ Medium, 22. ledna. ↗
5. NBC News. 2025. „Poland Says It Shot Down Russian Drones That Violated Its Airspace during Attack on Ukraine.“ 10. září. ↗
6. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2018. „Russia Says 13 Drones Used in Attack on Its Air Base, Naval Facility in Syria.“ 8. ledna. ↗
7. The War Zone. 2019. „Here’s All the New Info You Need to Know in the Aftermath of the Saudi Oil Facilities Attacks.“ 19. září. ↗
8. UN News. 2025. „UN Warns of Escalation Risk after Large-Scale Russian Drone Incursion into Poland.“ 12. září. ↗

Stáhnout PDF

Více o systému Sentry-N2: White papers

← Všechny analýzy

Verze pro tisk, aktuální verze online: https://silesianadvanced.systems/analyses/swarm/?lang=cs

Les analyses précédentes calculaient le temps pour une seule cible, et les attaques réelles ressemblent rarement à cela. Quand il y a plusieurs drones, voire une dizaine, le résultat dépend de la somme des temps et non du temps d’un seul engagement. Ce texte montre à quelle vitesse cette somme dépasse les capacités d’un seul poste de défense.

Trois attaques, trois échelles

Dans la nuit du 5 au 6 janvier 2018, 13 drones rudimentaires ont attaqué les bases russes de Hmeimim et de Tartous, en Syrie. C’est le chiffre du ministère russe de la Défense. Dix visaient la base aérienne et trois le port. Les Russes ont déclaré en avoir abattu sept et pris le contrôle de six par la guerre électronique.

En septembre 2019, l’usine de traitement du pétrole d’Abqaïq, en Arabie saoudite, a été frappée par 18 drones, selon le ministère saoudien de la Défense. La même frappe a employé sept missiles de croisière, dont quatre ont touché le champ pétrolier de Khurais. L’attaque a interrompu pour un temps environ la moitié de la production saoudienne.

Dans la nuit du 9 au 10 septembre 2025, la Pologne a enregistré 19 violations de son espace aérien par des drones. Elles ont eu lieu entre 23 h 30 et 6 h 30 environ. La destruction de trois d’entre eux a été confirmée et, selon le Premier ministre, probablement celle d’un quatrième. Cela fait en moyenne une violation toutes les vingt minutes ou plus, mais il ne s’agissait pas d’une attaque contre un seul site.

Les intervalles exacts entre les drones lors des deux premières attaques n’ont pas été rendus publics. On sait seulement qu’une frappe coordonnée contre un seul site les réduit à quelques secondes ou à zéro. C’est ce cas que calcule ce texte.

Le modèle

Dix drones de vitesse moyenne, 21 mètres par seconde, sont détectés à intervalles égaux, chacun à la même distance. Chacun passe d’abord par les maillons techniques du modèle, à savoir la détection, la classification et la vérification automatique de l’autorisation du vol. Le modèle calcule ensuite trois variantes. Dans la variante A, un humain dans la boucle décide des drones l’un après l’autre et transmet l’ordre au tireur. Dans la variante B, les décisions se déroulent en parallèle, comme si chaque drone avait son propre décideur. Dans la variante C, l’humain est sur la boucle, et le système engage chaque drone si aucun veto n’intervient dans les dix secondes.

Le poste dispose d’un seul effecteur, qui engage les drones un par un. Le temps que l’effecteur consacre à un drone est fixé, à titre illustratif, à 3, 6 ou 12 secondes. L’effecteur traite d’abord le drone auquel il reste le moins de temps et laisse de côté celui qu’il ne peut plus atteindre à temps.

L’humain ou l’effecteur

Le premier tableau porte sur dix drones détectés à un kilomètre, avec un effecteur qui a besoin de six secondes par drone. Il indique combien le poste en engage à temps.

Nombre moyen de drones engagés à temps, sur dix. Modèle illustratif, 4 000 tirages par cellule avec une graine aléatoire fixe.

Dix drones détectés à un kilomètre, effecteur de 6 secondes par drone. Nombre moyen de drones engagés à temps selon l’intervalle entre eux, pour trois rôles de l’humain. Modèle illustratif.

Avec un humain dans la boucle et une détection à un kilomètre, le poste n’arrive presque à rien à temps, quel que soit l’effectif. Même des décisions en parallèle ne donnent que deux drones au plus, alors qu’avec un humain sur la boucle le tableau s’inverse. Avec dix drones à la fois, le poste en engage la moitié, et avec des intervalles de cinq secondes, tous. Le goulet d’étranglement passe de l’humain à l’effecteur.

Ce que pèse une seconde d’effecteur

Le second tableau reprend la variante C avec dix drones à la fois. Il fait varier le temps de l’effecteur et la distance de détection.

Variante C, dix drones à la fois, nombre moyen de drones engagés à temps, sur dix.

Lorsque l’humain ne freine pas la procédure, le nombre de drones engagés dépend presque uniquement de deux choses. Ce sont le temps que l’effecteur passe sur une cible et le temps qui reste après la détection. Dès que l’effecteur devient le goulet d’étranglement, chaque doublement du temps d’engagement réduit de moitié ou davantage le nombre de drones traités. Avec une détection à 500 mètres, même le plus rapide des trois effecteurs n’en traite que deux.

L’essaim comme temps comprimé

Un essaim n’est pas seulement un nombre de cibles. C’est le même budget temps partagé entre de nombreuses cibles à la fois. Dans le rôle avec un humain dans la boucle, c’est l’humain qui le répartit, et il vient à manquer dès les premières cibles. Dans le rôle avec un humain sur la boucle, c’est l’effecteur qui le répartit, et chaque seconde d’engagement compte. Les deux rôles ont un dénominateur commun, la distance de détection, car c’est elle qui fixe tout le temps à partager.

Ce que le modèle ne couvre pas

Le modèle compte un seul effecteur et suppose que chaque tir atteint sa cible. Plusieurs effecteurs ou des tirs manqués modifieraient le résultat dans des sens opposés. Dans la variante C, il ne vérifie pas non plus si une seule personne peut suivre dix fenêtres de veto à la fois. Personne ne l’a mesuré, et avec dix cibles c’est douteux. Les temps d’effecteur sont des valeurs illustratives et non des données d’un système réel.

Code du modèle et données d’entrée (ZIP, Python)

Déclaration d’intérêts. L’auteur est le fondateur de Silesian Advanced Systems, une équipe qui développe un système antidrone autonome et prépare la création d’une société. Ce système doit fonctionner dans le rôle que ce texte appelle supervision sur la boucle. L’auteur a donc un intérêt direct dans ce sujet. Le modèle, le code et la grille complète des résultats sont publiés pour que le raisonnement puisse être vérifié de manière indépendante.

Sources

1. CBC News et Reuters. 2025. « Poland Shoots Down at Least 3 Russian Drones in Its Airspace ». 10 septembre. ↗
2. CNBC. 2018. « Russia Says It Killed Rebels behind Swarm Drone Attack in Syria, but Experts See More Such Strikes Ahead ». 12 janvier. ↗
3. Defense Update. 2019. « Attack on Saudi Oil Refineries Proves the Devastating Potential of Iranian Cruise Missiles ». 20 septembre. ↗
4. DFRLab. 2018. « #PutinAtWar. Drone Attack at Khmeimim ». Medium, 22 janvier. ↗
5. NBC News. 2025. « Poland Says It Shot Down Russian Drones That Violated Its Airspace during Attack on Ukraine ». 10 septembre. ↗
6. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2018. « Russia Says 13 Drones Used in Attack on Its Air Base, Naval Facility in Syria ». 8 janvier. ↗
7. The War Zone. 2019. « Here’s All the New Info You Need to Know in the Aftermath of the Saudi Oil Facilities Attacks ». 19 septembre. ↗
8. UN News. 2025. « UN Warns of Escalation Risk after Large-Scale Russian Drone Incursion into Poland ». 12 septembre. ↗

Télécharger le PDF

En savoir plus sur le système Sentry-N2 : Livres blancs

← Toutes les analyses

Version imprimable, version en ligne à jour : https://silesianadvanced.systems/analyses/swarm/?lang=fr